Zaznamenaná místa úhynů vyder na silnicích

Sběr vydry říční je v České republice více či méně organizován již od 80 let 20. století. Dlouho byl organizován Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR a Českým nadačním fondem pro vydru. Od roku 2008 koordinuje sběr a analýzy uhynulých vyder společnost ALKA Wildlife. Nedílnými spolupracujícími subjekty jsou stále AOPK ČR i ČNFV a také Stanice Pavlov, o.p.s. a Muzeum města Ústí nad Labem. Základem jsou hlášení o nálezu od jednotlivých občanů, ať už myslivců, rybářů, pracovníků OOP, preparátorů, muzejníků, pracovníků stanic pro hendikepovaná zvířata, či jen obyčejných lidí se zájmem o zvířata a své okolí, kteří se tímto podílí na tom, aby se systematický sběr vůbec mohl uskutečnit. Sběr a zejména následné analýzy byly a jsou i v současnosti významně podpořeny financováním projektů zaměřených přímo na tuto aktivitu: v letech 2008 - 2010 z programu Výzkum a Vývoj MŽP v rámci projektu „Zjištění chybějících údajů o biologii a ekologii vydry říční: vytvoření modelu vývoje populace“ (SP/2d4/16/08) a v letech 2015-2016 z MGS CZ02 v rámci projektu “ Realizace vybraných opatření pro vydru říční v České republice“. Údaje o uhynulých vydrách jsou archivovány ve společné „Databázi uhynulých vyder říčních v České republice“ (dále jen „Databáze“). Většina záznamů je doložená, a to buď fotograficky nebo tělem, které bylo zpracováno pro další detailní analýzy. V mapě jsou vyznačena všechna známá místa, kde uhynula vydra říční na silnici od roku 1970 po současnost. Nejsou zde záznamy, kde pozice těla nebyla přesně zjištěna. Mapa je aktualizována nepravidelně, aktualizace uvádíme v záložce Novinky.

 

Úseky silnic rizikové pro vydru říční

Riziková místa byla identifikována dvěma způsoby: nálezem uhynulé vydry nebo fyzickou kontrolou vybraných úseků silnic. V rámci projektu Realizace vybraných opatření pro vydru říční v ČR jsou postupně fyzicky kontrolována a) všechna místa s nalezenou uhynulou vydrou na silnici, a b) vybraných 250 km silnic I. tříd v pěti oblastech ČR. V rámci projektu Lutra lutra bylo navíc v severních Čechách zkontrolováno kompletně 25 toků. Místo bylo fyzicky zkontrolováno, fotograficky zdokumentováno, zhodnoceno dle níže uvedených kritérií a byl vytvořen hrubý návrh technického řešení ke zprůchodnění daného místa.

 

Priorita rizikového místa

Jedná se o prioritu z hlediska efektivnosti provedení navrženého opatření pro ochranu vydry říční. Každé místo je ohodnoceno body: čím vyšší číslo, tím efektivnější je realizace opatření v daném místě. Bodování zahrnuje několik charakteristik daného místa - obsahuje jak důležitost, tak i proveditelnost a finanční náročnost realizace technického řešení:

1. Počet nálezů uhynulých vyder. Počet nalezených uhynulých vyder (5 a více nálezů vyder je sjednoceno za 5 bodů). Počet je uveden dle aktuálního stavu Databáze.  

2. Aktuální výskyt vyder v oblasti. 0 – aktuálně bez výskytu vyder; 1 – přechodný výskyt; 2 – trvalý výskyt. Výskyt je hodnocen dle posledního celorepublikového mapování vyder v roce 2011 (Poledník a kol. 2012).

3. Návštěvnost vydrou. 0 – nízká návštěvnost, 1 – střední návštěvnost, 2 – vysoká návštěvnost. Zhodnoceno subjektivně na základě znalostí o pohybu vyder: nejvyšší návštěvnost mají místa spojující důležité potravní zdroje, např. střední část kaskády rybníků, spojnice mezi hlavní řekou a soustavou rybníků. 

4. Průchodnost místa. 0 – most či propustek jsou průchodné, bezproblémové z pohledu vyder; 1 – most/propustek průchozí, ale je zde nějaký problém, který za určitých okolností (např. vyšší stav vody) donutí vydru jít na silnici, 2 – místo hůře průchodné, komplikované pro mláďata atd., 3 – místo zcela neprůchodné, vydry musí přes silnici.

5. Provoz na silnici. Dle intenzity provozu: 0 – silnice III. tříd, 1 – silnice II. tříd, 2 – silnice I. tříd a dálnice (vydry více hynou na silnicích s vyšším provozem (více viz Poledník a kol. 2011).

6. Náročnost opatření. 1 - Vysoce náročné finančně (např. konstrukce nového mostu, zásah do vozovky, náročné úpravy hráze rybníka), 2- Středně náročné finančně (např. instalace plotů a vytvoření propustku), 3- Málo náročné finančně (bez zásahu do vozovky, např. vyhrabání sedimentu, vytvoření berm; instalace dřevěné lávky či žebříku).

    

Priorita daného místa je tedy určena součtem bodů v jednotlivých kategoriích a může tak nabývat hodnot od 6 do 17 bodů (0 až 5 bodů není rizikové místo). V mapě jsou riziková místa barevně odlišena ve třech kategoriích vycházejících z priority:

Žlutá – rizikové místo s nižší prioritou (6 – 8 bodů)

Oranžová – rizikové místo se střední prioritou (9 – 11 bodů)

Červená – rizikové místo s vysokou prioritou (12 – 17 bodů)

 

Slovníček pojmů

 

Propustek - stavba tunelovitého typu, která slouží k vedení vody pod náspem silnice či železnice. Z technického hlediska jsou nejčastěji používány buď propustky trubní (s kulatým průřezem) nebo rámové (s obdélníkovým či čtvercovým průřezem). V obou případech jde zpravidla o konstrukce s vnitřním rozměrem do 200 cm.

 

 

Most - stavba, která slouží k vedení vody pod náspem silnice či železnice, zpravidla konstrukce s vnitřním rozměrem nad 200 cm.

 

 

Vydří tunel – stavba typu propustek, jejíž účelem není vedení vody, ale slouží pro migraci zvířat pod silnicí. Příklad použití vydřího tunelu v Anglii naleznete zde 

 

 

Berma – umělá úzká terasa po stranách toku v podmostí, může být např. kamenná, betonová (minimální šířka 40 cm).

 

 

Boční lávka – umělá lávka po stranách toku v podmostí, může být dřevěná nebo betonová (minimální šířka 40 cm).

 

 

Naváděcí oplocení – funkcí plotu je zabránit vydře v přebíhání silnice a navedení zvířat k vhodnému bezpečnému průchodu (propustku, mostu, vydřímu tunelu). Je důležité řešit umístění, směrování, délku i další parametry plotu a také jeho údržbu tak, aby byl efekt pozitivní. Špatně navržené naváděcí oplocení může totiž navést zvířata na silnici a tam je uvěznit. Naváděcí oplocení může být buď trvalé, nebo jen dočasné, které naučí vydry používat vhodné trasy.

 

 

Naváděcí křídla – funkce křídel je obdobná jako naváděcí oplocení, ale technicky není navádění řešeno plotem, ale modelací terénu, kamennými zídkami, dřevěnými oplůtky či vegetací.